Historie obce Putim [ Historie (archivní dokument) ]
Podle Augusta Sedláčka" patří Putim mezi nejstarší sídla v krajině , jež vznikla ještě před založením města Písku. Rostla a zmáhala se, jsou nejznamenitější osadou v okolí - bezpochyby tu byla tzv. trhová ves, zdaleka o trzích navštěvovaná."
Prvním písemným dokladem o existenci Putimi je listina z roku 1205, která zmiňuje další dvě starší písemnosti, v nichž v jedné kníže Břetislav II. (1092-1100) daroval benediktýnskému klášteru Ostrov v Davli u Prahy kapli sv. Petra v Putimi, čtvero popluží a část řeky Blanice.
V druhé listině přidal kníže Vladislav, pravděpodobně v letech 1148-1158, blízký les, bezpochyby Hůrky.
Město Písek získalo Putim v blíže neurčené době, pravděpodobně ve 13. století.
Osídlení obce je daleko starší, jak můžeme usuzovat z archeologického průzkumu na zdejší faře v letech 1996-98. Bylo zde doloženo osídlení keltské (2.st.př.n.l.), římské (1.st.n.l.), dále staroslovanské z 8. století a od 11. století pak již nepřetržité důkazy života.
Putim prožívala své útrapy, jako např. časté požáry, někdy lehla popelem celá vesnice. Tak tomu bylo kupříkladu v roce 1650 či 1704.
Položení obce u dvou řek Blanice a Otavy způsobovalo téměř každoroční povodně, které ničily úrodu.
Putim zažila i válečné útrapy, kostel sv. Vavřince sloužil jako obranná pevnost.
Obec měla svůj mlýn, několik hospod, školu od roku 1696 a také pivovar.
V roce 1822 byl postaven špýchar, v němž se uskladňovalo obilí nejen z Putimi, ale i ze Smrkovic, Nových Dvorů a Semic.
Železnice a nádraží bylo vybudováno v roce 1875, v té době tudy procházela dráha Rakovnicko-Protivínská.
